Vladislav Svoboda 

V roce 1982 vstoupil do tehdejší Československé strany socialistické. V roce 1990 přešel  do nově  vzniklé Národně sociální strany, kde se stává členem ÚV. Po sloučení se stává členem České strany národně sociální, kde skončil po podvodném jednání současného předsedy ČSNS Michala Klusáčka. V roce 2024 se podílí na obnově Národně sociální strany.
Věčný optimista, který věří, že vše špatné, se jednou obrátí v dobré. 

Čestmír Čejka 

Byl jeden z účastníků studentského pochodu na Hrad 23.února 1948. V roce 1950 v jednom z následujicích procesů, v souvislosti s procesem s Miladou Horákovou, byl jako člen ilegální skupiny Eduard  v procesu Zdeněk Slavík a spol. odsouzen Státním soudem k 17 letům vězení. Díky amnestii byl v roce 1960 propuštěn, aby za pouhé dva roky byl  opět odsouzen v politickém procesu Pavel Burian a spol. Propuštěn byl v roce 1964. V roce 1990 se stal předsedou NSS a v letech 1990 – 1991 zastával funkci náměstka primátora.

Zdeněk Slavík (1922 – 2005)

Patřil mezi zakládající členy NSS. V procesu Zdeněk Slavík a  spol, bylo obžalováno 33 osob. Z nichž bylo nakonec odsouzeno 31 lidí. Hlavní líčení se konalo 10 - 12. července 1950 (pouhých 13 dní po zavraždění Milady Horákové). Zdeněk Slavík byl soudem odsouzen za  velezradu a vyzvědačství na doživotí. Byl propuštěn v roce 1960 v  rámci rozsáhlé amnestie. V roce 1968 uprchl do Kanady. Téhož roku byl zvolen do čela Organizace bývalých československých politických vězňů v exilu.  Byl mezi prvními  národními socialisty který se vrátil z exilu. ( Zdeněk Slavík na I. sjezdu NSS)

Josef Lesák (21.10.1920 -28.7.2009) 

Při květnovém povstání v roce 1945 bojoval na pražských barikádách. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal za národní socialisty nejmladším poslancem. Byl jedním z hlavních organizátorů dvou protikomunistických studentských pochodů na Hrad. Patřil mezi pět studentů které 23. února přijal prezident Edvard Beneš. O dva dny později zasáhl proti studentům pohotovostní pluk SNB. Po únoru byl vyloučen z poslaneckého klubu a ze studií na Vysoké škole politické a sociální. V červnu 1949 byl odeslán do tábora nucených prací na kladenském dole Zápotocký. V roce 1988 založil ilegální Klub Milady Horákové. V únoru 1990 byl kooptován do České národní rady. V březnu 1990 byl starými národními socialisty navržen na předsedu Československé strany socialistické s požadavkem aby se strana vrátila k předúnorovému jménu. Bohužel se stal pouze místopředsedou strany a strana se nevrátila k svému předúnorovému jménu. Předsedou se stal Jiří Vyvadil a strana díky jeho neschopnosti se nedostala do parlamentu. Jiří Vyvadil, po nepovedených volbách, nechal odposlouchávat staré národní socialisty a začalo jejich vylučování ze strany.. Strana se rozštěpila a vznikla Národně sociální strana.  

František Přeučil  (9.10. 1907 – 19. března 1996)

Je dalším významným předúnorovým národním socialistou, který stál u zrodu NSS. Před druhou světovou válkou se angažoval v Československé živnostensko-obchodnické straně středostavovské. Podílel se na protinacistickém odboji jako spolupracovník generála Karla Kutlvašra. Po roce 1945 se stal členem Československé strany národně socialistické. V letech 1945 – 1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Během únorového převratu patřil k protikomunistické části strany, která byla  komunisty pronásledována. V listopadu 1949 byl zatčen a v politickém procesu s Miladou Horákovou byl odsouzen „za protistátní činnost a snahu o svržení lidové demokratického zřízení“ k trestu těžkého žaláře na doživotí. V roce 1963 byl podmíněně propuštěn. Zemřel tragicky ve spánku, když uhořel ve svém domě.

Vladimír Šolc (25.9. 1907 . 31.1. 1998) 

Syn tajemníka Československé strany národně socialistické a senátora za tuto stranu. Od roku 1946 člen ústředního výboru Československé strany národně socialistické a náměstek pražského primátora. Poprvé zatčen  25.února 1945 V roce 1954 byl  odsouzen na čtyři roky vězení. Propuštěn po roce díky amnestii.  Spoluzakládal Klub Milady Horákové. Později se stal předsedou a čestným předsedou klubu.

Růžena Košková, provdaná Krásná ( 22.6.1921 – 13. 7. 2012) 

Vstoupila do Československé strany národně socialistické. Během okupace byla nuceně nasazená. Po válce se stala krajskou tajemnicí strany v Liberci. Po únoru musela tuto funkci opustit. Zatčena byla těsně před vánoci 1949 ve svém zaměstnání Sklo a porcelán Liberec. Byla obviněna, že se po únorovém převratu ilegálně stýkala s bývalými členy Československé národně socialistické strany a že pořádala ve svém bytě tajné schůzky. Za trestný čin velezrady a vyzvědačství  byla odsouzena k trestu 22 let. Na základě amnestie byla propuštěna v roce 1960. Nejlepší ženská léta strávila  jako nuceně nasazená a v komunistických věznicích, proto neměla děti. Naštěstí se v roce 1961 vdala za politického vězně Františka Krásného a vyvdala dceru. V roce 1965 byla obviněna za pobuřující řeči na pracovišti proti Československé socialistické republice. Ale protože si svědci protiřečili, byla zproštěna obžaloby. Opustila zaměstnání a odstěhovala se do Prahy. V roce 1985 se do Liberce vrátila. Po Listopadu spoluzaložila libereckou pobočku Konfederace politických vězňů. Byla zakládající signatářkou Pražské deklarace o svědomí Evropy a komunismu. Byla poslední předsedkyní NSS a byla pověstná svým nekompromisním ostrým jazykem.